Ostravice je tepnou mého života
Táhne se mým světem jako skrytá žíla
Pod každým jezem živě klokotá
A její pěna tak bělostně je bílá!
Tam pod tím mostem, co ho nikdo nezachránil,
Tam uhehl jsem na kámen
A spal tam mnoho chvil
A zdál se mi divný sen, a v něm
Samota hrála sólo roli
A když jsem se pak probudil
-
Srdce je to, co více nežli záda bolí
25.IV.16
