Večery na středních vlnách

Pokud marně hledáte na stupnici svého rozhlasového přístroje rozumnou stanici k poslechu, tak vězte, že pokud disponujete rádiem s rozsahem AM (neboli se středními, dlouhými a krátkými vlnami, případně alespoň těmi středními), můžete zkusit po setmění vydat se na průzkum toho, co nabízejí vysílače po celé Evropě.

A proč až po setmění? Za to může Sluníčko, které ve dne ruší takovou vrstvu, o kterou se signály na AM odrážejí a šíří se daleko za obzor, klidně i po celé Evropě.

Já rád poslouchám hudbu, tak jsem si pro Vás vybral několik stanic, které jsou snadno slyšitelné i tady na severovýchodě republiky a nabízejí slušnou alternativu veškerému hnisu, který se na nás řine z místních vysílačů.

Pokud máte dlouhé vlny (LW), tak si určitě nalaďte:

234 kHz - RTL France (večer libá hudba 90s, 80s)

270 kHz - ČRo Radiožurnál (česká stanice, její vysílání skončí v únoru. Místo v tomto seznamu jí věnuji z piety, bylo to krásné pojítko československých cestovatelů po Evropě s vlastí)

na středních vlnách (MW)  už toho bohužel není tolik, co bývalo (a co i já pamatuji - s rádiem si hraju už od nějakých jedenácti), ale nesmíte vynechat toto:

639 kHz - ČRo Plus (z vysílačů Ostrava a Praha. Chytré pořady k přemýšlení, přes den zde vysílá ČRo Praha)

747 kHz - Radio 5 Nostalgia (z Nizozemska, vysílač Flevoland. Občas hrajou staré orchestrálky, ale nepřišel jsem na to, kdy přesně... Nenašel jsem v tom systém)

864 kHz - France Bleu Paris (francouzský regionální okruh... Tahle frekvence je hodně rušená, ale občas se podaří a hrajou tam večer jenom hudbu)

954 kHz - ČRo Plus (tentokrát z Moravy)

1062 kHz - Country Radio (vysílač Praha-Zbraslav. Přes něj občas hraje nějaká Itálie, chce to štěstí. Vysílač po 19. hodině rapidně snižuje výkon, poslechu tedy přeje brzké stmívání v zimních měsících)

1098 kHz - SRo Radio Devín (vysílač Nitra. Slovenské rádio s klasickou hudbou a četbou na pokračování, hodí se k procvičování slovenčiny)

1215 kHz - Absolute Radio (více vysílačů po celé Británii. Kvalitní indie-rocková stanice. V zimě je slyšitelná do pozdních dopoledních hodin. Mezi 19. hodinou a půlnocí na stejném kmitočtu vysílá nějaký rusák, který to ruší... Je třeba pootáčet s rádiem)

1233 kHz - Rádio Dechovka (klasická úžasná československá stanice. DOPORUČUJU!!!)

1278 kHz - France Bleu Strassbourg (krásně, čistě, hlasitě. V noci non-stop hudba. Hodí se například jako kulisa do temné komory)

1440 kHz - RTL Radio (německé populární rádio, vysílač je v Lucembursku. Vysílá od 5:00 do 8:00 a od 17:00 do 19:30. Pěkný výběr hudby)

No a pokud máte na rádiu i krátké vlny (SW), nezapomeňte, že o sobotě a neděli zde vysílá skvělé americko-nizozemsko-britské rockové KBC Radio (10:00-17:00 na 6095 kHz), plné DJ-legend, hlavně živě přímo z Los Angeles se hlásí Emperor Rosko, tolik oblíbený v rockové a hippie éře let šedesátých!

Musím se ale zmínit i o skvělých stanicích, které už v éteru nejsou:

603 kHz - oldiestar* (lokální oldies stanice z Berlína)
801 kHz - on3radio (alternativní muzika z Bavorska, bylo to asi jako naše radio Wave)
1008 kHz, později 828 kHz - Radio 10Gold (jedna z nejlepších oldies stanic, jakou znám. Vysílala z nizozemského Flevolandu)
1395 kHz - radio Big L (britská legenda, která původně zahájila vysílání už v roce 1964!!! Fakt bombovní to bylo. Poslouchal jsem každý večer až do roku 2009).

26.I.2014

Spílání Newtonovi

Spadl jsem dnes ze schodů
mohla za to zemská tíha.

Fíha.

26.I.2014

Sibiřská romance

Potkal jsem dnes ve vsi dívku hezkou
jen za nehty měla trochu hlíny
vězeňský mundur si sepla přezkou
a v obličeji měla samé pihy

utíkala přes step celý měsíc
bez všemožných módních doplňků
na cestu by jí svítil jasný měsíc
kdyby ovšem býval v úplňku

zdrhla z lágru kdesi na Rusi
teď ta víla leží se mnou v posteli
s jejím srostlým obočím já hraju si
s žádnou jsme se ještě takhle neměli.

25.I.2014

Něco na zub

     Už jste dneska jedli? Jestli ne, tak si určitě plánujete v horizontu několika málo minut či hodin obstarat něco na zub. Totéž jsem učinil i já. Dát si něco na zub říkáme vždy, když máme hlad o něco menší než vlk, případně herec, nebo na Slovensku bůhvíproč populární Čenkovy děti. Při obstarávání něčeho k snědku jsem o tom docela usilovně přemýšlel, tedy proč se vlastně obstarává něco na zub, když zub, a ne jeden, jak známo, nám potěšení z příjmu potravy nijak výrazně nezprostředkovává. Něco jiného by bylo, kdyby si člověk vzal něco na jazyk, však také, jak známo, obsahuje čidla chuti, dokonce čtyř nebo pěti typů. Vzhledem k tomu, že se čidlům chuti říká chuťové pohárky, mohli bychom provést útok na chladicí zařízení naší kuchyně, případně na spižírnu nebo jinou zašívárnu kýžené dobroty se slovy, že si jdeme sehnat něco na pohárek. Kdyby se jednalo o větší hlad (pořád ne tak velký, abychom hovořili o příměru s vlkem), s klidem bychom též mohli prohlásit, že sháníme něco na pohár. Dotyčný pozorovatel neznalý naší jazykové mazanosti by měl šanci se mylně domnívat, že snad hledáme nějaké víčko (v případě pohárku) nebo víko (v případě hladu o stupeň menšího, než je ten vlkův, hercův nebo Čenkových dětí). 

     Vraťme se ještě k zubu. Na zub se hodí potraviny, které je před polknutím potřeba ještě důkladně rozmělnit právě avizovaným použitím chrupu. Ovšem co když takový člověk, lačnící po něčem na zub, vlastně vůbec netouží po zaplnění žaludku rozmělněnou potravinou? Popletený jazykovými zvyklostmi si hladový jedinec vůbec neuvědomuje, že když si jde pro něco na zub, tak tento zub vlastně vůbec použít nemusí. Povšimněme si vědeckého zařazení několika zvláště zajímavých poživatin. Například je třeba uvědomit si, že takové mléko je z výživového hlediska potravinou, i když nám v mateřských školách tvrdili, že je to lahodný nápoj, obzvláště mléko teplé, zavíčkované tučným škraloupem. Mňam. Pokud tedy nebudeme brát škraloup jako něco, pro co si jdeme jen tak "na zub", pak mléko samotné se přeci kousat nemusí, naopak, kousání mléka je už z evolučního hlediska nežádoucí (kojenci, jak známo, z počátku zuby nemají, takže si naštěstí nemohou k matčině prsu chodit pro mléko "na zub"). Dalším ze skupiny potravin vysloveně nekousacích, bych zvolil výrobek, jehož základem je naše oblíbené, neškraloupové mléko. Jogurt, jak známo, se také neukusuje, nýbrž se po lžičkách vkládá do úst, chvíli se jen tak převaluje na jazyku, aby svlažil všechny chuťové pohárky, aby se pak ladným pohybem polykacích svalů přesunul z úst k dalšímu zpracování. Ovšem pozor, nesmíme zapomenout na jogurty s extra velkými kousky ovoce! A pokud se nejedná o náhražku, většinou je třeba mírně nezralé kusy jahod či meruněk skutečně prohnat kusuchtivým obloukem zubů. O jogurtech s příchutí "straciatella" nemá cenu dlouze hovořit, vždyť ty ostré čokošupinky se přímo vybízejí k setkání se zubem.

     Možná, že sousloví "dát si něco na zub" pochází z jiné než člověčí říše. Možná, že se jedná o příměr veskrze hlodavčí. Vždyť právě hlodavci se vyznačují neustále dorůstajícím párem hlodáků, které je třeba pravidelným příjmem potravy obrušovat. Kdyby taková myšička nebo krysička pravidelně neohryzávaly vše, co se kolem nich nachází (rozumějme, nedaly by si nic na zub), pak by se jim zle vedlo! Zvětšující se chrup by jim nakonec přerostl tak, až by měly doslova zubů plnou hubu. A tak právě nahlodávání věcí, skutečně typické pro hlodavčí říši, snad stojí za tím záhadným příměrem, původně evokujícím přikládání "něčeho" na kousací plochu zubu. Když máme hlad jako vlk, tak jsme schopni sežrat Karkulku, babičku a možná bychom zvládli i toho myslivce, kdybychom nebyli líní. Když si však jdeme pro něco na zub, máme spíš pomyšlení uspokojit chuťové potřeby než jen zaplnit žaludek. Tak se snad proto chováme jako ta myšička, která, krom toho, že vařila kašičku (a ta se mimochodem také nemusí zpracovávat skusmo), při cestě kuchyní nakousla vše, co jí přišlo do cesty. 

     A lidské cesty za potravou v případě menšího hladu (úrovně "něco na zub") jsou též stejně destruktivní. Tu ukousnout kousek klobásky, tam zase půl tatranky, jednou hryznout do jablka a rozbalit balíček solených arašídů, abychom se k jednomu, maximálně k deseti z nich dostali. A to vše bez kousání zapít mlékem jen tak z krabice z lednice.

19.I.2014