co podmanivě padá do jídla.
Jsi to nejvzácnější koření,
co příroda kdy nabídla.
Doteky, co toužíš po nich,
utkány jsou z pavučin,
ty ale pavouků se bojíš moc,
vždy utíkáš do náručí.
Gejzíry tvých očí vlaží
ty mé barvou kaštanů.
Chtěl bych s Tebou nejlíp pořád být,
však samému síly nestačí mi,
nevstanu...
27.6.2012